Stránky věnované pevnosti Olomouc

Historie pevnosti

Historie pevnosti Olomouc se datuje od 11. století, kdy vznikl nový Olomoucký hrad s opevněním. Mezi léty 1239 - 1246
došlo ke spojování kupeckých osad v jedno město obehnané kamennými hradbami. Na přelomu 13. a 14. stol. měly celistvou raněgotickou podobu. Po roce 1526 dochází k rozšiřování hradeb (k městskému obvodu byla připojena Bělidla). V letech 1642 - 1650 pevnost okupují Švédská vojska. Roku 1655 prohlašuje císař  Ferdinand III.  Olomouc za zemskou pevnost. O tři roky později navrhuje maršál  Louis Raduit de Souches  plán zesílení stávajícího opevnění a zamýšlí jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony. Tento plán neuspěje a tak roku 1699 přichází nový návrh pevnostního systému podle Vaubana (vojenský inženýr). Návrh je realizován torzovitě. Další projekt Louise de Rochetze navazující na předešlý navrhoval úplnou soustavu bastionů kolem celého města. Opět ne zcela dokončen. Léta 1740 - 1742 jsou ve znamení války o habsburské dědictví. V důsledku hrozícího nebezpečí dochází z rozhodnutí Marie Terezie k vybudování úplné bastionové pevnosti podle návrhu plukovníka Bechade de Rochepina. Od prosince 1741 až do dubna 1742 ovládá Olomouc Fridrich II.. V květnu 1742 došlo v důsledku pruské okupace k rozhodnutí přebudovat pevnost na Císařsko-královskou hlavní hraniční pevnost. V červnu 1742 Vratislavským mírem ztrácí Marie Terezie téměř celé Slezsko, významnou průmyslovou oblast habsburské monarchie. Mezi lety 1756 - 1763 probíhá tzv. sedmiletá válka. Od května do července 1758 obléhají Olomouc Prusové Pruské obléhání Olomouce za sedmileté války.pdf . Po likvidaci životně důležitého, pruského, zásobovacího konvoje rakušáky, jejichž jednotkám veleli generálmajorové Ernst Gideon von Laudon a Josef von Žiškovič 30. 6. v bitvě u Domašova nad Bystřicí, které předcházel střet u Guntramovic (28. 6.) se 2. 7. stahují od Olomouce. Na důkaz vděčnosti úspěšným obráncům města Marie Terezie „polepšila“ městský znak iniciálami FMT (František Marie Terezie) a vyznamenala velitele pevnosti i další vojáky. Velká francouzská revoluce (1789 - 1799) a následné koaliční války proti napoleonské Francii se pevnosti bezprostředně nedotkly. V následujících letech olomoucká pevnost zastarává. Těsně před a hlavně po roce 1840 probíhá výstavba fortů na Šibeničním a Tabulovém vrchu. Přichází zcela nový projekt fortové pevnosti, jehož autorem je podplukovník Julius von Wurmb. Dochází k výstavbě permanentních fortů. V říjnu 1848 prchá z důvodu revoluce císařský dvůr do Olomouce. V prosinci téhož roku se Ferdinand V. vzdává trůnu ve prospěch  Františka Josefa I. . Roku 1866 dochází k prusko - rakouské válce a následné přípravě pevnosti na obléhání především dostavbou chybějících fortů plánovaného fortového věnce. Po porážce císařských vojsk u Hradce Králové se zbylé jednotky stahují k Olomouci, pevnost se opět připravuje na obranu před 2. pruskou armádou. Rokem 1876 začíná bourání bastionové pevnosti. 9. března 1886 ruší císař František Josef I.  pevnostní status Olomouce dekretem, který ovšem nabývá platnosti až 7. listopadu 1888 oficiálním oznámením o zrušení pevnosti. Olomouc se stává do budoucna důležitým posádkovým městem. Většina pozemků v okolí města je odkoupena a probíhá jeho urbanizační rozvoj. Další demolice se uskutečňují i v časech I. Československé republiky.

Významné osobnosti

Vyhledávání

Původní web

Hrdá pevnost hrdé panovnice

Překladač

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode